 |
 |
. . . Vítáme vás na domovských stránkách bluesových primitivů, kapely Vejfuk . . . |
|
|
| |
|
|
|
| PRISPEVKY : 41 - 45 (celkem prispevku: 96) | | zapsal Honza dne: 16.07.09 v 21:43 hodin |  KŘEST NAŠEHO NOVÉHO CD VE VAGÓNU SPOLU S HALLY BELLY
Opět jsme se sešli s Hally Belly - tentokrát ve Vagónu, kde obě skupiny křtili svá CD. Vagón se mile zaplnil a začali jsme my. Padly všechny písničky z nahrávky (na dvou hostovala Katka Vondráčková) + jedna nová Vejfukovka spontálně sešněrovaná v pondělí na zkoušce a nahraná na telefon Ondry Šisla - náš kapelní rekordér a memorizer. Někde uprostřed bloku Vejfuk jsme udělali místo pro rituál křestu nahrávky, jehož provedením byl pověřen Svědek. Polil ho pivem a nechtěl nic říct na mikrofon. Hezké to bylo. Prodalo se všech 25 kusů ultralimitované edice CDček, které Jára vypálil, potiskl a oblékl do obalů. Hally Belly to vzali po nás v podobném duchu. Jejich CD bylo narozdíl od našeho samizdatu vyrobeno profesionálně, nicméně .... hoši, hoši .... oni si, představte si to, zapoměli nechat uprostřed bookletu bílou plochu na podpisy. Křestu se ujal Major Čuňas. Závěrem musim pochválit zvukaře, kterýho jsem ve Vagonu ještě neviděl, ale je mnohem lepší než ten bubák co tam dělá normálně. Zato u baru mně nepotěšili, když mi úplně dehydrovanýmu odmítli dát sklenici vody, s tim, že přece maji neperlivou Bonakvu. | | . | | zapsal Honza dne: 16.07.09 v 21:19 hodin |  NOVÉ CD VEJFUKU: MÁJ 2009
V květnu letošního roku jsme ve studiu Minor u Jardy Lejčka natočili cédéčko. O tom jsem tu už psal, ale teď se zdá, že je připraveno k "vydání", neboli obal od Zdeňka Zapletala je hotov a vytištěn a můžeme začít podomácku pálit. Zvuková ukázka se snad v dohledné době objeví v sekci CD/mp3 těchto stránek. Písničky jsou povětšinou naše verze Fleetwood Macovských klasik, nicméně 3 kusy jsou původní Vejfukovské sklatby - zemitý rokerol "Pusť mě domů bejby", studiová improvizace "Johny E Good", evokující telefonát z budky "tady o kousek níž u silnice" a podomácku sešitá kovbojská instrumentálka "Giddy Up", s psychedelickým intrem ve stylu "co leželo na stole, to si zahrálo". Takové je tedy naše nové CD. | | . | | zapsal Honza dne: 03.05.09 v 10:59 hodin |  VEJFUK A HALLY BELLY NA PRVNÍHO MÁJE NAD VIKTORKOU
Opět jsme na sebe vzali tradiční břímě - kdo neodjel na chatu sekat trávník nebo větrat peřiny mohl přijít na zahrádku žižkovsské hospody Nad Viktorkou, kde Hally Belly s Vejfukem v zádech malovali tlustou čáru za zimou, otevírali dveře jaru a vzdávali hold dni samotnému, dni všech zamilovaných. Hned na začátku musím zmínit, že se na dveřích dámských záchodků objevil nápis "Vejfuk" a to už přátelé něco znamená. Obě vystoupení se podařila a na závěr vznikla jakási fůze žánrů, kdy s námi Svědek zazpíval Fleewood Macovské klasiky v českém kabátku "Máj" a "Na kozách měla nápis Puma" a my jsme doprovodili jeho verzi Dylanovského evergreenu o tom, jak se probudil děsnou žízní a co z toho všechno bylo. Tady s námi zazpívaly i pečlivě vybrané dámy z publika a je nutno říct, že zpívaly lépe než se čekalo. Diva z Hally Belly opět zahrála na saxofon v Rattle Snake Shake, za což jí děkujeme. Okolo půl osmé se začaly ozývat první telefonáty ohledně hluku a tak jsme to - v rozporu s duchem rebelie, beatnictví a řekněme egomanií všeho druhu - pěkně sbalili. Na závěr připojuji kousek poesie, který vázanou formou vystihuje ten vlahý jarní večer:
Byl pozdní večer
na kozách měla nápis Puma
první Máj
koukal jsem na ně jako bluma
večerní máj
na prdeli zas Adidas
byl lásky čas.
byl lásky čas ...
| | . | | zapsal Honza dne: 12.04.09 v 10:47 hodin |  NOVÉ CD VEJFUKU V DOHLEDNU
Dobrá zpráva pro přátele Vejfuku - skupina se uzavřela ve studiu na dlouhých patnáct hodin aby natočila své třetí album. Pozorný fanoušek se jistě ptá kam se podělo album druhé .. na to je jednoduchá odpověď, to se ztratilo. Respektive někdo z nás ho má doma, ale nikdo ho nemůže najít. Přátelé to nevadí, nové album bylo smícháno tuto sobotu a nemá cenu se ohlížet zpět neboli "here today, gone tomorrow", jak by řekl klasik. Na albu najdete jak bluesové standardy z našeho repertoáru, tak písně nové a ba co více - některé jsou z našeho střídmého tvůrčího pera. Děkujeme tímto majiteli Studia Minor Jardovi Lejčkovi za trpělivou a odbornou práci při nahrávání a míchání. Tuto mu pravda ztěžoval fakt, že jsme si přišli do studia spíš zahrát než natáčet materiál, takže tejků nebylo zrovna nazbyt. Všechny písničky se natáčely najednou, aby hudba neztradila tah, ve studiu byl tedy binec jako ve zkušebně - v prostředí nám dobře známém. Nakonec jsme to všechno prohnali kotoučovým magnetofonem Studer, známým ze studií Abbey Road, který byl v Minoru k dispozici, takže je nahrávka DAD. | | . | | zapsal Honza dne: 19.02.09 v 10:30 hodin |  DEEP PURPLE V LIBERCI
Včera jsme se s Ondrou zůčastnili zahajení Mistrovství světa v lyžovaní, koulování a plácání sněhuláka v Liberci. Né jako že bysme tam šli koukat na ohňostroj ale hráli tam po Karlu Gottovi taky Deep Purple a Ondruv kámoš Bíťák vyhrál 4 lístky. Konalo se to celý v hale Tip Sport a bylo tam celkem plno. Nejdřív byla zmíněná audio-video šou, silueta Ještědu je skutečně vděčný logo a prostupovala všim, i čepicema typu Neználek ve slunečnim městě. Jediná věc co celý snižovala a to sice pach síry z prskavek. připadalo mi to jako kdyby se tam najednou všichni lidi zabydleli víc než je zdrávo a začali prdět o sto šest. Pak následovaly proslovy politiků (Topolámek, řekl zahraničním sportovcům "Good Evening" jelikož jest světoběžnáíkem a zahraničními misemi kovaným polyglotem) a starosty Liberce, kterej na nic nečekal a už měl na krku zlatou medajli. Pak zazpíval Gott hymnu (já myslim, že by měl Karel vydat desku "Hymny", to by mu moc slušelo). No a pak přišli Deep Purple. Gillan vypadal bezvadně, jako klučina, všichni měli výbornou náladu a hráli převážně jenom vděčný pecky s Machine Headu a In Rocku, neboli desek, který od nich znám. Novej klávesista byl naší skupinkou ohodnocenej jako lepší než ten před nim. Zako ten kytarista ... ach můj bože, božíčku. No prostě někdo, kdo se na pódium nehodí ani namakanou heavymetalovou vizáží se všema těma svalama jak se to dneska nosí, ani nudnou heavymetalovou hrou s takovym tim kvičenim na konci každý fráze, jak to metalisti dělaj. Někdy u toho i tahal za páku, takže to znělo jak když řechtá kůň. Sóla strašný, kdokoli z Arakainu by to zahrál stejně debilně. Ano byl to Američan - v závěrečnym meddly tam cpal něco od ZZ Top.
Přátelé, to bylo k posrání. Jinak jsem ale rád, že jsem Deep Purple konečně viděl. Ty ostatní 4, to byli Deep Purple jak jsem je chtěl vidět. | | . |
|
|
>> 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20
|
|
|
... neseďte doma - choďte na muziku ... |
|
