. . . Vítáme vás na domovských stránkách bluesových primitivů, kapely Vejfuk . . .
Úvod - KoncertyCD/mp3RepertoárFotkyZážitky
 
    AUTOR:       TEXT:         
PRISPEVKY : 41 - 45 (celkem prispevku: 93)
zapsal Honza dne: 12.04.09 v 10:47 hodin
klikněte pro zvětšeníNOVÉ CD VEJFUKU V DOHLEDNU
Dobrá zpráva pro přátele Vejfuku - skupina se uzavřela ve studiu na dlouhých patnáct hodin aby natočila své třetí album. Pozorný fanoušek se jistě ptá kam se podělo album druhé .. na to je jednoduchá odpověď, to se ztratilo. Respektive někdo z nás ho má doma, ale nikdo ho nemůže najít. Přátelé to nevadí, nové album bylo smícháno tuto sobotu a nemá cenu se ohlížet zpět neboli "here today, gone tomorrow", jak by řekl klasik. Na albu najdete jak bluesové standardy z našeho repertoáru, tak písně nové a ba co více - některé jsou z našeho střídmého tvůrčího pera. Děkujeme tímto majiteli Studia Minor Jardovi Lejčkovi za trpělivou a odbornou práci při nahrávání a míchání. Tuto mu pravda ztěžoval fakt, že jsme si přišli do studia spíš zahrát než natáčet materiál, takže tejků nebylo zrovna nazbyt. Všechny písničky se natáčely najednou, aby hudba neztradila tah, ve studiu byl tedy binec jako ve zkušebně - v prostředí nám dobře známém. Nakonec jsme to všechno prohnali kotoučovým magnetofonem Studer, známým ze studií Abbey Road, který byl v Minoru k dispozici, takže je nahrávka DAD.
.
zapsal Honza dne: 19.02.09 v 10:30 hodin
klikněte pro zvětšeníDEEP PURPLE V LIBERCI
Včera jsme se s Ondrou zůčastnili zahajení Mistrovství světa v lyžovaní, koulování a plácání sněhuláka v Liberci. Né jako že bysme tam šli koukat na ohňostroj ale hráli tam po Karlu Gottovi taky Deep Purple a Ondruv kámoš Bíťák vyhrál 4 lístky. Konalo se to celý v hale Tip Sport a bylo tam celkem plno. Nejdřív byla zmíněná audio-video šou, silueta Ještědu je skutečně vděčný logo a prostupovala všim, i čepicema typu Neználek ve slunečnim městě. Jediná věc co celý snižovala a to sice pach síry z prskavek. připadalo mi to jako kdyby se tam najednou všichni lidi zabydleli víc než je zdrávo a začali prdět o sto šest. Pak následovaly proslovy politiků (Topolámek, řekl zahraničním sportovcům "Good Evening" jelikož jest světoběžnáíkem a zahraničními misemi kovaným polyglotem) a starosty Liberce, kterej na nic nečekal a už měl na krku zlatou medajli. Pak zazpíval Gott hymnu (já myslim, že by měl Karel vydat desku "Hymny", to by mu moc slušelo). No a pak přišli Deep Purple. Gillan vypadal bezvadně, jako klučina, všichni měli výbornou náladu a hráli převážně jenom vděčný pecky s Machine Headu a In Rocku, neboli desek, který od nich znám. Novej klávesista byl naší skupinkou ohodnocenej jako lepší než ten před nim. Zako ten kytarista ... ach můj bože, božíčku. No prostě někdo, kdo se na pódium nehodí ani namakanou heavymetalovou vizáží se všema těma svalama jak se to dneska nosí, ani nudnou heavymetalovou hrou s takovym tim kvičenim na konci každý fráze, jak to metalisti dělaj. Někdy u toho i tahal za páku, takže to znělo jak když řechtá kůň. Sóla strašný, kdokoli z Arakainu by to zahrál stejně debilně. Ano byl to Američan - v závěrečnym meddly tam cpal něco od ZZ Top.
Přátelé, to bylo k posrání. Jinak jsem ale rád, že jsem Deep Purple konečně viděl. Ty ostatní 4, to byli Deep Purple jak jsem je chtěl vidět.
.
zapsal Honza dne: 17.02.09 v 21:04 hodin
klikněte pro zvětšeníV sobotu jsem zaskakoval s jistou pankovou skupinou v Jablonci a musim vyzdvihnout přístup místního zvukaře. Když jsem po cestě zjistil, že bude zvukař přítomen, dostal jsem se do velice bojovný nálady a hned jsem si začal sumírovat způsob jak mu rázně sdělit aby zvučil jen zpěv, a nic jinýho, ale zas abych nedostal hned přes držku. Když jsme tam přijeli tak jsem to na něj vyklopil a on na to "no jasný, dyť je to malej klub, co bys tady chtěl zvučit". Tak to byl zvukař jako z pohádky a přitom tam měl nebezpečně vyhlížejícího, v černý barvě provedenýho haraburdí s různejma táhlama habaděj. Publikum se skládalo bohužel převážně s introvertních skateboardistů, který se tradičně nijak neprojevujou, což je v pořádku pokud teda nejsou v roli publika, že jo. Museli jsme čekat do jedenácti až vedle v místnosti skončej skateboardový závody, panč oni měli jen nějakej slabej aparát na kterým si hráli do rytmu flipů flopů. Vzhledem k pivu zdarma to ovšem úroveň vystoupení lehce podrazilo, ale to k punku patří. Odehráli jsme 16 punkovejch písní za necelejch 40 minut a vyrazili čestvě napadaným půl metrem sněhu k hotelu Neptun. Pani v recepci, která bydlela vedle klubu mi druhej den vynadala jakej sme prej dělali bordel. Tak aspoň něco.
.
zapsal Londýnský zpravodaj MB dne: 20.12.08 v 18:02 hodin
klikněte pro zvětšeníMICK TAYLOR
Prekonal jsem lenost a vyrazil jsem na Micka Taylora. Hral v jiznim Londyne (Herne Hill), v sale hospody Half Moon, neco jako dvojnasobna pardubicka Ponorka. Bylo narvano, listky jsem nastesti zajistil predem. Oproti posledne Taylor jeste dal pribral na vaze, ale jinak se zda v poradku, nebyl opilej ani jinak sjetej. Konecne, asi poprve, co jsem ho videl zive, mel kolem sebe bajecny muzikanty (viz nize), ktery hrali na nej, takze se mohl soustredit na sebe. Od stounu zahral jen "No expectations" (vynikajici verze) a variaci na "Can you hear me knocking", jinak to bylo hodne do blues (je to skutecne vic bluesman nez rocker). Druhej kytarista, Denny Newman, byl vytecnej, nektery jeho sola by klidne mohly jit na kteroukoli stounovskou desku. Kapela slapala jako hodne drahy hodinky. Taylor je fenomenalni. Neni to ani tak rychlosti, i kdyz umi porad hrat rychle, kdyz chce, jako spis naladou a barvou. Hraje hlavne prstama, hodne na slidku a zvlast si oblibil slidku pres kvakadlo. To je magickej zvuk (vzpomen na Calea). V pameti mi utkvela Alabama, kterou zacal jakoby akusticky, pak se pridala basa, pak bubny se stekama, pak ostatni, a neustale se to rozjizdelo vic a vic. Znas ten vzacnej pocit, kdyz te neco tak sebere, ze se z toho opotis a nevis, co se s tebou deje? Tak to se mi prihodilo. Malokdy se cloveku postesti videt jednoho z nejlepsich kytaristu, jaky kdy chodili po svete, ve vyborny forme, ze tri metru, s dokonalym vyhledem a zvukem, a kdy to vsechne dohromady sedne. Takhle si predstavuju, ze se hravalo v tech cernosskejch spelunkach nekde v delte. Bylo to fantasticky.

Mick's all star band is:
Denny Newman - guitar (Manfred Mann's Earth Band/The Pirates)
Kuma Harada - bass (Snowy White/John Martyn/Van Morrison)
Max Middleton - keys (Jeff Beck/Chris Rea/Jack Bruce)
Jeff Allan - drums (Snowy White/John Martyn/Van Morrison)
.
zapsal Honza dne: 01.12.08 v 19:33 hodin
klikněte pro zvětšeníZdravim z USA. Vcera jsme byli v centru LA, kde maji pred jednim obchodem s kytarama otisky dlani znamejch kytaristu. Nejmensi ruku na svete (velikosti priblizne priborove vidlicky) ma kytarista z AD/DC, nejvetsi lopatu ma Chuck Berry (na koncich clanku ma dokonce takovy bambulky jako maji vodnici). Je tam i Jimmy Page, Hubert Shumlin, vsichni z Yardbirds, Beatles, ZZ Top, Johny Winter a tak. Kytary tady vyjdou neuveritelne levne - 700 za Stratouse, 1400 za SGcko, 2000 za Les Paula. Pivo nestoji za nic, je ve tretinkach a docela drahy. Nikdo tu nekouri. Jestli je neco pravdy na tom, ze se tady moci petrolej nevim, ja zatim ne, ale omrknu to. Tak zatim hosi - a v tradicnich Jardovych Ricanech to poradne rozpalte.
.
>>  1 /  2 /  3 /  4 /  5 /  6 /  7 /  8 /  9 /  10 /  11 /  12 /  13 /  14 /  15 /  16 /  17 /  18 /  19

... neseďte doma - choďte na muziku ...
eMail: kapela@vejfuk.cz    tel: 606 636 126
Jméno:    Heslo:  

Vyrobil Jan Hořínek v roce 2006.
website page counter