. . . Vítáme vás na domovských stránkách bluesových primitivů, kapely Vejfuk . . .
Úvod - KoncertyCD/mp3RepertoárFotkyZážitky
 
    AUTOR:       TEXT:         
PRISPEVKY : 61 - 65 (celkem prispevku: 93)
zapsal Vejfuk dne: 02.01.08 v 20:32 hodin
klikněte pro zvětšeníPF 2008, Vejfuk

Love is real, real is love,
Love is feeling, feeling love,
Love is wanting to be loved.
Love is touch, touch is love,
Love is reaching, reaching love,
Love is asking to be loved.
Love is you, you and me,
Love is knowing, we can be.
Love is free, free is love,
Love is living, living love,
Love is needing to be loved.
... John Lennon
.
zapsal Jarda dne: 28.12.07 v 09:21 hodin
klikněte pro zvětšeníPředvánoční ŠŇŮRA 2007

Tak se nám poštěstilo odehrát tři pěkné prosincové koncerty. Začalo to na Mikuláše ve Vagonu, kde jsme hráli na bujné pitce uspořádané pro TESCO. Spolu s námi tam hrála ještě skupina Yetto Jedno, ve které hraje na klávesy Honza Trhoň - jeden z IT manažerů Tesca. Lidí bylo hodně, jídla také a pití ještě víc. O půl noci jsme skončili a místo aby se Vagón vyprázdnil, tak se tam natáhlo kvanta lidí z ulice a začala rockotéka. Já jsem odcházel asi ve dvě ráno a zábava byla v plném proudu.
Další akce byla naše tradiční vánoční besídka v Říčanech. Tentokrát se uskutečnila v Olivě a bylo to docela v pohodě. Bylo opravdu narváno , bohatá tombola a děsně zahuleno. Společně s námi vystoupil Sbor břežanských kastrátů, který za doprovodu kytary recitoval dojemné verše Egona Bondyho. To zařídil pan Červený - náš regionální manažer. Moc pěkné. Na tomto koncertě zažili premiéru naše nové zpěvové bedny. No jakž takž to stačilo.
Posledním koncertem bylo naše krátké vytoupení na akci JURKOFEST pořádané Peterem Jurkovičem 23.12. v Jílovém v hospodě Florian. Je to přímo na náměstí v krásném sále v patře. Byl to takový minifestival, na kterém hrálo asi 7 kapel různého žánru a seskupení. Vejfuk hrál druhý v pořadí a jednu písničku - Sejdeme se na pitevně - si s náma střihl i sám Peter Jurkovič. Lidí bylo hodně, tombola ještě bohatší než v Říčanech a zvuk výbornej. Bohužel jsme museli odjet ještě před losováním hlavních cen. To jsme nechali na Benym, který to za nás posbíral a zapomněl na stole. Jurkovič dal do tomboly také jednu kytaru a tu vyhrála Engelova žena.
Mne osobně se líbil Mrakoplaš a shodou okolností jsem jeho sólistu Pavla Liptáka viděl o tři dny později v Divadle v Dlouhé na vynikajícím představení Jak jsem se ztratil, kde hrál sólovou kytaru.
Tak to byl náš bohatý Ježíšek.
poznamka Honza: Benny v Jílovém zapoměl kromě lístků do tomboly ještě kytaru. Ta se našla až po Vánocích v Petrově dílně mezi harampádím. Konec tedy dobrý! Škoda jen, že jsem nevyhrál tu kytaru co byla v tombole safra, ta byla jak z magazínu, příště to bude rozhodně chtít víc lístků, ať je to na jistotu. Jo a taky je potřeba se zmínit o tom, že 1000 korun z výtěžku putovalo do místního sirotčince.
.
zapsal Martin - blondynsky zpravodaj  dne: 20.11.07 v 16:26 hodin
klikněte pro zvětšeníLucinda Williams
Opet me potkal velky zazitek a neda mi to, abych vas s nim neseznamil. Jak jsem uz nekolikrat rikal, je smutne, ze pokud chce clovek slyset poradny bigbit, musi jit na country. Vydal jsem se tedy na Lucindu Williams. Uz jsem ji videl jednou, ani tentokrat nezklamala, naopak prekonala vsechna ocekavani. Hrala v indigo2, coz je ve stejnem komplexu jako O2 arena, ale tohle je maly sal, pro 2400 lidi, se skvelou akustikou.
Zvuk byl tak skvely, ze ani studiova nahravka nemuze znit lip. Skoda, to nemuzete slyset na vlastni usi, jak dokonale lze nazvucit bigbit. Nehrali
nijak potichu, ale kazdy ton byl zretelne slyset, Samotna Lucinda rikala, ze v sale s tak dokonalou akustikou snad jeste nehrali. Kapela vytecna,
hrali tak na 20% svych schopnosti, a v tom to asi je, ze maji porad jeste takovou rezervu, ze to muzou jen tak smrdlat. V tom smrdlani to asi hodne je, Cale smrdla cely zivot. Predlozili nam smesku country a bigbitu, neco hrali tak potichoucku, ze byste slyseli spendlik spadnout na zem, neco hodne nahlas, vsechno zahrane a zazpivane s vervou, myslim, ze Lucinde to sedlo a ze mela vyjimecny den, pisnicky vybirala podle okamzite nalady a podle toho, co na ni kriceli lidi z publika. Jeden zazitek byl skoro az mysticky - to kdyz hrala svuj kousek "Joy", plynule z nej presla do "Riding on the storm" od Doors, a stejne plynule se zase vratila. Naprosto prirozene, ze bys to ani nepoznal, kdybys to neznal. V jine pisnicce tam zase
namontovali riff od zepelinu, jen tak na chvilku. Je to neprirovnatelne k nicemu, co znam, ale malo kdy clovek slysi neco, co je opravdu krasne a pritom divoke. A tohle bylo krasne a divoke.
.
zapsal Jarda dne: 07.11.07 v 08:57 hodin
klikněte pro zvětšeníBEATFEST 2008 - Po dlouhé době na bigbeatovém dunění.

Včera jsme byli s panem Rollem na Beatfestu. Ještě teď mi píska v uších . VIP vstupenky znamenaly, že jsme mohli vstoupit do jednoho křídla druhého podlaží, které bylo vyhrazeno pro víajpí. Bylo tam o něco méně husto než jinde a na stolech ležely nějaké vyžrané obložené mísy. Zbyla akorát zelenina, křen a chleba. Fronta na pivo byla asi tak stejná jako jinde a kolem nás se potulovaly celebrity jako je například Jaromír Tůma. Jinak byla Lucerna celkem slušně narvaná, takže tam bylo horko ,dusno, vlhko a málo kyslíku. U těch mřížek , kde fouká klimatizace, bylo celkem dobře. Davu to vsak nevadilo a viditelně si to užíval .

A teď k samotnému uměleckému zážitku. Pochopitelně jsme přišli asi s dvouhodinovým zpožděním, takže jsme vůbec neviděli první dvě kapely The Carve a Syndrom, které však vůbec neznáme. Škoda, třeba to mohlo být zajímavé . Z Abraxas jsme viděli jenom nekonečné bugy a to bylo moc pěkné. Zase jsem si uvědomil o kolik Slávek Janda převyšuje svého slavnějšího (tupějšího) bratra.

Pak nastoupil Visací zámek a bylo to tam. Hráli dobře, s nasazením a bylo to inteligentní a vtipný. Sice je to označováno jako Punk, ale nevím nevím. Ten rock n roll a blues je tam také cítit. „Traktor“ byl vizuelně doplněn hrou na kytaru ve tvaru traktoru. Fakt dobrý. Kotel vřel.

Poté přišly Tři sestry v takové poloakustické sestavě. Dav šílel, všechno znal nazpaměť , ale nás to příliš nezaujalo. Taková česká hospodská muzika.

Následovalo Vítkovo kvarteto. A bylo to velkolepé show. V jednu chvíli jich bylo na pódiu asi 30. Křepčili a zpívali tam opravdu bizarní figurky. Slovy nelze vylíčit. Dobře jsme se bavili. Muzikantsky na slušné úrovni. Zpěv opravdu dobrej. Repertoár pořád stejný. Sklidili velký aplaus.

A na závěr vystoupi Kabát. Řemeslně velmi dobře zvládnutá práce. Osobně jsem od toho čekal víc. Instrumentálně nic moc. Zpívali všichni a velice dobře. Hrají přesně to co chce dav slyšet, o nic víc o nic míň, udělají trochu show a je to. Takhle z vnějšího pohledu se to zdá velice snadné.

Po koncertě jsme se rozešli s tím, že pokud na něco jít ještě jednou , tak to bude asi Visací zámek. Z těch kapel co jsme ten večer viděli , mají stále nejvíc co říct .
Na samotný závěr taková smutná parafráze:
Bigbeatové dunění
to je v uších šumění
.
zapsal Martin dne: 18.10.07 v 12:13 hodin
klikněte pro zvětšeníRonnie WOOD - autogram
Londynskeho zpravodaje potkal mimoradny zazitek: videl jsem zblizka Ronnie Wooda. Ronnie totiz vydal svoji autobiografii a 16. 10. ji podepisoval v knihkupectvi Waterstones na Picadilly. Mel zacit v 6 hodin, prisel jsem tam v 5 a mel jsem poradovy cislo 130. Ve fronte jsem cekal dve a pul hodiny (obcas jsem si rikal, ze jsem fakt asi idiot), ale nastesti spolecnost byla dobra (dalsi idioti zavisli na stounech), a tak nam pri konverzaci o nejruznejsich nametech cas pomerne rychle ubehl. Udivilo me, ze i ty ostatni moroni se rekrutuji z rad tzv. intelligence, namisto ucnovske mladeze, delinkventu ci dealeru drog. Casy se zkratka meni… Zpatky k veci. Nakonec jsme se dostali az k Ronniemu, ochranka nam odebrala batoziny, a kazdy pekne po rade mu predlozil jeho knihu otevrenou na titulni strane, kde bylo zalozeno i predem pripravene venovani, jake si kdo pral, Ronnie se zeptal “jak se mas”, podepsal, podal ruku a tim to skoncilo. Jinak byl zdvorilej a trpelivej, vypadal strizlivej. Co me prekvapilo nejvic – jak je Ronnie malickej a drobouckej, skoro jako trpaslicek, jako hobit (viz foto). A jak ma maly ruce – skoro jako dite (ovsem chlupaty). Ze jsou vsichni stouni mali, to jsem vedel, ale ze jsou takhle mali, to me nenapadlo. Samozrejme je taky vrascitej a vyzilej, mozna i ty vlasy ma implantovany a zcela jiste obarveny, ale s tim jsem pocital; ze tak drobouckej, to me fakt prekvapilo.
.
>>  1 /  2 /  3 /  4 /  5 /  6 /  7 /  8 /  9 /  10 /  11 /  12 /  13 /  14 /  15 /  16 /  17 /  18 /  19

... neseďte doma - choďte na muziku ...
eMail: kapela@vejfuk.cz    tel: 606 636 126
Jméno:    Heslo:  

Vyrobil Jan Hořínek v roce 2006.
website page counter