. . . Vítáme vás na domovských stránkách bluesových primitivů, kapely Vejfuk . . .
Úvod - KoncertyCD/mp3RepertoárFotkyZážitky
 
    AUTOR:       TEXT:         
PRISPEVKY : 1 - 5 (celkem prispevku: 93)
zapsal Jarda dne: 29.10.18 v 13:13 hodin
Kde všude jsme letos (2018) hráli a zpívali:
19.10. Pradubice - blues pro Špágra
25.9. Pivovar Bulovka - hraní pro genetiky
8.9. Častoboř
24.8. Past - Hospoda ve Strašnicích
13.7. Říčany - Na Rychtě
8.6. Vystreleny Voko-společně s Martínkem a Karafiátem
2.6. Podoli pro Ondrejovu partu
18.5. Festivalek u Jeffa
30.4. Prosek - čarodějnice
27.4. Roztoklaty s Benym
7.4. Kain s Benym
28.2. Souterrain
9.2. Café na půli cesty
6.1. Hočiovky Smíchov
.
zapsal Londýnský zpravodaj Martin  dne: 29.10.18 v 12:57 hodin
Podavam reportaz z dvojkoncertu Steve Miller Band a John Fogerty. Sel jsem tam vyhradne kvuli Fogertymu, vzdycky jsem si pral videt ho nazivo. Miller hral prvni, toho jsem se spis desil, ze to budou popovy sracky, puvodne jsem chtel prijit az po nem, nakonec jsem si rek, ze to skousnu, a dobre jsem udelal. Vobcas to sice do tech sracek sklouzlo, ale jen lehce a tak nejak mile, celkove to bylo skvely. Bajecna kytara, typickej fender sound, zadny exhibice, zadnej telocvik, zvuk chvilema az caleovsky hebouckej, zpev uspornej ale jistej, proste krasa. Zato Fogerty byl velky zklamani. Sice dobre vypada (ve srovnani s Richardsem), behal po podiu jako o zivot, ale z vetsi casti prisel o svuj bajecnej hlas, znel spis jako zenska, po chrapaku ani pamatka. Fogerty a celej band moc tlacili na pilu, i zvukove, bylo to trochu karaoke a Estrada. Mel s sebou svoje dva syny a to taky moc nepomohlo. Cely to bylo takovy nuceny a upracovany, coz na rocknroll neni dobry. Celkove bida. Dal bych dal Millerovi 85% a Fogertymu max 55%.
.
zapsal Honza dne: 27.09.18 v 10:30 hodin
klikněte pro zvětšeníDostali jsem s Jenny dva volňasy na koncert Nick Masons Saucerful of Secrets v Lipsku. Nicka Masona kamarádi přemluvili aby se s nimi pustil do hraní starých Floydů, poněvač všichni členové Floydů pořád někde hráli, jen Nick Mason pouze jezdil v závodním autě, psal knihy a 24 let s nikým nehrál. On tedy souhlasil, a vyjeli na turné po Evropě. Na basu hraje a zpívá Guy Pratt, který přišel do Floydů po Wattersovi, na kytaru hraje a zpívá Gary Kemp ze Spandau Balletu (nikdo nechtěl věřit, že hvězda elektro popu z let osmdesátých bude moci zastupovat Syda Barretta), Lee Harris tam hraje Gilmourovskou kytaru, Dom Beken hraje na klávesy a Nick Mason na bicí, gong a má vtipné průpovídky mezi písničkami.
Po úvodní směsi zvuků spustili Interstellar Overdrive, Astronomy Domine, See Emily Play, ... a skončili Saucerful of Secrets a Point Me in the Sky - Good Bye. A považte, dali dokonce Atom Heart Mother, zkrácenou tak na 6 minut, prostě jenom to podstatné z ní. Gary a Guy skvěle zpívali a v pár písničkách dokonce přidali dvojhlas tam, kde původně nebyl. Hráli i Nile Song, nejrockovější věc od Flojdů a řvali u toho velice nahlas (jak by řekl Petr Bajza).
Protože jsem jim dělal nějaké kytarové efekty, dostali jsme povolení ke vstupu do zákulisí, kde jsem měl možnost potřást si rukou s Nickem Masonem a krátce s nimi pohovořit. Splnil se mi dětský sen. Nick je hrozně milý, hned nám nabídl pití a vtipkoval. Všichni z kapely se chovali hrozně kamarádsky, jako bychom se znali odjakživa. Jenny nakonec Nicka objala, což jsem jí samozřejmě záviděl, ale nejsem ženská, takže mi holt je a bude lecos upřeno.
Lipsko - v Lipsku neumí anglicky nikdo. Ani mladí, ani staří, a nerozumí mojí brilatní němčině - štadplánbite. Další zajímavostí Lipska je umístění Zoologické zahrady v centru města. V Zoo je ostrov, zvaný Totenkopf Insel, kam jsem se bál jít, panč člověk neví, koho tam potká, že jo. Ale byly tam jen opice, Jenny jednu vyplašila a paní co je hlídala se chytala za hlavu a naříkala "nein, nein". Což je stresující, ale pořád lepší, než kdyby tam na nás vybafnul tank.
.
zapsal Náš londýnský zpravodaj dne: 30.05.18 v 19:20 hodin
Tak jsem videl stouny 2x behem 4 dnu, velice zblizka, a muzu zodpovedne rict, ze jim to jde krasne, jako uz dlouho ne. Vod ty doby, co jsou Keith a Ronnie strizlivy, to slo uzasene nahoru. Ma to vsechno - nervozitu, chyby, omyly, prehmaty, ztraceny a zlomeny trsatka, vyvyklanej stekr na kabel, zapomenutej text, i trochu sebeparodie, a zaroven to tam je. Neznam jinou kapelu, ktera by hrala rokenrol s takovym citem a s takovejma koulema. A taky neznam kapelu, ktera by mela takovej zvuk, vostrej jako britva, zretelnej, vsechno je slyset. A vcera hrali Dead Flowers, pri porovnani s majstrama bych rek, ze to nehrajeme zase tak spatne, i ty chyby delame podobny.
.
zapsal Jarda dne: 05.01.18 v 13:08 hodin
před Vánoci 2017 jsme opět tradičně zahráli v Říčanech v Olivě. Tentokrát asi naposledy páč Oliva mění majitele a jdou všelijaké zkazky, že už to hospoda nebude - škoda.
Tenokrát před Vejfukem zahrála dvojjediná skupina Dead Flowes. Nakonec jsme zahrali šichni dohronady - zde je dukaz https://www.youtube.com/watch?v=Pozbyo255Ms

A zde je pokus o záznam pódiového provedení epické básně LAJKA https://www.youtube.com/watch?v=GtP-Tp3oL8s

lidí přišlo hodně a bylo veselo, tak jak má před vánoci být.
.
>>  1 /  2 /  3 /  4 /  5 /  6 /  7 /  8 /  9 /  10 /  11 /  12 /  13 /  14 /  15 /  16 /  17 /  18 /  19

... neseďte doma - choďte na muziku ...
eMail: kapela@vejfuk.cz    tel: 606 636 126
Jméno:    Heslo:  

Vyrobil Jan Hořínek v roce 2006.
website page counter